DANIEL LANDA 50 (Brno)

ROZHOVOR S DANIELEM LANDOU K TURNÉ 50

Po Velekoncertě v Letňanech z roku 2015 se tímto turné vracíte k vystoupením ve velkých prostorách pro ohromnou obec fanoušků, nicméně mezitím jste začal objíždět komornější sály s autorským čtením s kytarou z vašich knih Všeník a Obvšeník. Jak byste ze svého pohledu tato dvě odlišná prostředí porovnal?

Samozřejmě je obrovský rozdíl, jestli hrajete velké mase, anebo jednotlivým lidem, jejichž tváře dokážete z jeviště rozeznat. Jde o úplně odlišný způsob komunikace s publikem a o úplně jiný druh energie, která tam protéká. Obě polohy mají své. Energie velkého koncertu se nedá ničím nahradit, stejně jako je nenahraditelná až intimní atmosféra v menších sálech.

Vy osobně tíhnete více ke které z nich?

Nepreferuju jednu před druhou. Je pravda, že menší akce mě méně unavují, protože v halách nebo na stadionech člověkem proteče daleko více energie, než je pomalu schopen unést, tělo to šíleně unaví. Vyčerpání je po velkém koncertě značné. Jste po něm jak rozžhavený turbo.

Chystané podzimní koncerty jsou prezentované jako best of tour. Odvažujete si na něj vybírat největší hity z vlastního repertoáru sám, nebo to necháte na někom jiném?

Mám pochopitelně svoji představu. Nicméně ještě si osonduju na Facebooku a webu, co by lidi rádi slyšeli, i když to nejspíš čuju. Na koncertech turné zazní průřez mou tvorbou, budu se snažit vybrat ty nejpopulárnější písničky.



Věříte, že se v tom shodujete s míněním svého publika?

Věřím, že v zásadní míře ano. Protestsong, Vltava, Motýlek, Pozdrav z fronty, Ona… to jsou písničky, které by podle mého názoru neměly chybět.

V záhlaví turné jsou dvě číslovky: 50 prozrazuje vaše podzimní životní jubileum, 100 připomíná výročí republiky. Začněme tou první. Co s vámi dělá blížící se padesátka?

Abych se přiznal, vůbec nic. Cítím se výborně. Pokud slouží zdraví – a jakože slouží, musím zaklepat -, tak padesátka je famózní věk.

A sté výročí naší republiky jste do záhlaví turné vetnul z jakého důvodu?

Je to dobrá příležitost si připomenout, že bychom neměli přijít o něco, co se opravdu velmi složitě a velmi dlouho rodilo. Chci se o tom na koncertech krátce zmínit. Když už slavíme sto let republiky, musíme být ostražití, aby ta republika nezanikla. Tendence Evropské unie jsou různé…

Na halových nebo stadiónových turné vás provází složením víceméně ustálená kapela v čele s kytaristou Tomášem Varteckým. Bude tomu tak i na tomto turné?

Ano, volím starý osvědčený materiál.

Tradicí vašich velkých koncertů také je, že k nim přizvete hostujícího zpěváka. Tím je pro toto turné Přemysl Pálek, představitel Krysaře v novém nastudování vašeho muzikálu. Proč padla volba právě na něj?

Propojení, že druhý zpěvák je zároveň hlavní představitel muzikálu Krysař, je velmi vhodné. Je to pořád jedna sféra. Když už se jednou musel sžít s mojí poetikou, mými texty a hudbou na jevišti Divadla Kalich, nebudu mu muset v rámci zkoušení jednotlivých písní tolik vysvětlovat, jak do nich, protože těch informací už má spoustu.

Jak byste představil vizuální stránku koncertů?

Pódium bude kruhové uprostřed hal a můžu si dovolit říct, že diváky čeká nádherná podívaná. Scéna je opravdu fantastická a velmi dobře koncipovaná, nad hlavami budeme mít kruhové LED obrazovky, aby dobře viděli ze všech stran i diváci, kteří budou mít místa daleko od pódia. Myslím, že půjde o velmi důstojnou show.



Sledujete stav prodejů vstupenek, nebo tuto stránku přenecháváte čistě managementu?

Je samozřejmě příjemné, když vám hlásí, že máte hlavní město vyprodané pět měsíců dopředu. Praha je tedy plná, Brno se už teď vyprodání blíží… a to do koncertů zbývá ještě opravdu dost času.

Uvažujete o přidaných koncertech?

To určitě ne. Ale možná v příštím roce pojedeme akustické tour. Všechno je zatím pouze ve fázi úvah. Uvidíme, až zvážíme plány.

Text Jaroslav Panenka. Foto Herminapress.